1. Kontext
V listopadu 2022 podepsala Akademie věd ČR dohodu s Koalicí pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment – CoARA). Vize CoARA spočívá v tom, že hodnocení výzkumu, výzkumných pracovníků a výzkumných organizací bere v úvahu rozmanité výsledky, postupy a činnosti, které maximalizují kvalitu a dopad výzkumu. To vyžaduje, aby se hodnocení opíralo především o kvalitativní posouzení, jehož ústředním prvkem je vzájemné hodnocení (peer review), podpořené odpovědným využíváním kvantitativních ukazatelů.
V červenci 2024 zveřejnila Akademie věd ČR svůj Akční plán CoARA pro období 2024–2027. Jako odpovědná zastřešující organizace uplatnila tento akční plán v posledním kole pravidelných pětiletých hodnocení (za období 2020–2024) napříč všemi pracovišti Akademie věd ČR, včetně Ústavu termomechaniky AV ČR. Zpráva o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za období 2020–2024, probíhající v roce 2025, byla publikována v dubnu 2026 a principy hodnocení podrobně popisuje na stranách 27–28.
Akademie věd ČR aktuálně posuzuje dopad svého Akčního plánu CoARA s cílem zohlednit změny, sesbírat zpětnou vazbu a sdílet zkušenosti a osvědčené postupy. Očekává se, že tento krok bude dokončen do prosince 2027.
2. Promítnutí akčního plánu CoARA Akademie věd ČR do hodnoticího procesu ústavu
Na základě zkušeností získaných během zmíněného hodnocení ústavu a v rámci průběžné reflexe byla v květnu 2026 aktualizována metodika atestací výzkumných pracovníků pro pracovníky na pozicích V3 (postdoktorand), V4 (vědecký asistent), V5 (vědecký pracovník) a V6 (vedoucí vědecký pracovník).
Aktualizace posilují kvalitativní hodnocení formou vzájemného posouzení (peer review) podpořené odpovědným využíváním kvantitativních metrik a zároveň zavádějí několik klíčových novinek v souladu s principy CoARA:
- Zaměření na kvalitativní hodnocení stěžejních výsledků: V hodnoticím formuláři pracovníci vyzdvihují maximálně tři hlavní vědecké výsledky (z nichž každý může být podložen několika výstupy, včetně článků v časopisech s impaktním faktorem, příspěvků ve sbornících indexovaných v databázích WoS/Scopus nebo knih a kapitol v knihách evidovaných v databázi ASEP). Přímé posouzení těchto vybraných výsledků členy komise slouží jako kvalitativní prověrka vedle kvantitativních metrik. U článků v časopisech to pomáhá správně interpretovat bibliometrické ukazatele, což ústavu umožňuje docenit vysoce kvalitní výzkum i v případě, že byl publikován v méně prominentních časopisech, a vyhnout se tak posuzování kvality pouze na základě prestiže časopisu. U všech typů přípustných výsledků toto přímé posouzení hodnotí vědeckou kvalitu a rovněž institucionální a společenský dopad.
- Kontextové hodnocení a zohlednění nelineárních kariérních drah: Pracovníci mohou poskytnout doplňující kontext relevantní pro jejich hodnocení (část VII formuláře), jako jsou přerušení kariéry (např. mateřská či rodičovská dovolená nebo dlouhodobá nemoc) či přínosy pro ústav (např. upevňování a rozšiřování výzkumné základny ústavu). V souladu s principy CoARA tento přístup zajišťuje spravedlivé, kontextuální hodnocení, které respektuje přerušení kariéry a opouští čistě rigidní metriky produktivity.
- Uznání různých rolí pomocí taxonomie CRediT: U výzkumných výsledků mohou pracovníci výslovně specifikovat svůj podíl pomocí rámce CRediT (Contributor Roles Taxonomy). Začlenění taxonomie CRediT podporuje principy CoARA tím, že formálně oceňuje širokou škálu vědeckých příspěvků, jako je správa dat, vývoj softwaru, návrh metodiky či formální analýza, namísto pouhého zaměření na tradiční pořadí autorů.
- Ocenění širších vědeckých a odborných činností: Kromě vědeckých publikací a grantových projektů mohou pracovníci vykazovat širokou škálu odborných aktivit, včetně ocenění, výzkumných pobytů, pedagogické činnosti a vedení studentů, smluvního výzkumu, vedení v rámci ústavu, patentů či popularizace vědy.
3. Referenční příručka pro kompetence výzkumných pracovníků
Vnitřní metodika hodnocení obsahuje referenční příručku kompetencí, která vymezuje obvyklé činnosti pro všechny kvalifikační stupně výzkumných pracovníků a slouží jako opora. Kompetence pracovníků člení do stěžejních vědeckých oblastí (zahrnujících publikační činnost a výsledky výzkumu, přípravu a účast na výzkumných projektech a postavení a aktivitu ve vědecké komunitě) a do oblastí doplňkových aktivit:
- Pedagogická činnost (zahrnující přednášení a vedení studentů)
- Společenský přínos (zahrnující popularizaci vědy, transfer znalostí, komercializaci a příspěvky k tvorbě veřejných politik)
- Služba ústavu a Akademii věd ČR (zahrnující působení v radách, komisích či poradních orgánech)
Oblasti doplňkových aktivit představují širší přínosy, k nimž jsou pracovníci vedeni podle svých individuálních kariérních profilů a potřeb ústavu. Tím, že povinný hodnoticí rámec explicitně začleňuje tyto širší kompetence vedle tradičních výzkumných výsledků, přistupuje k hodnocení výkonu holisticky a plně tak uznává rozmanitý přínos každého pracovníka k poslání ústavu.
4. Implementace a další kroky
Aktualizovaný proces hodnocení se vztahuje na všechna individuální hodnocení výzkumných pracovníků zahájená od června 2026, včetně probíhajícího celoústavního pětiletého povinného hodnocení za období 2021–2026.
Po dokončení tohoto hodnoticího cyklu ústav vyhodnotí praktickou implementaci aktualizované metodiky a promítne do ní případné relevantní závěry z procesu reflexe CoARA na úrovni Akademie věd ČR, který je naplánován na prosinec 2027 (jak je uvedeno v části 1).