Co říká naše mise

Naším posláním je studovat vlastnosti kapalin a pevných látek, jejich složitý pohyb a interakce s okolím a procesy, které v nich probíhají při tepelném nebo mechanickém zatěžování. Jako víceoborová výzkumná organizace studujeme také komplexní dynamiku mechanických systémů, elektromechanické přeměny energie a jejich řízení pomocí výkonových elektronických zařízení a vyvíjíme aplikace termického plazmatu. K naplnění našeho poslání vytváříme matematické modely a algoritmy, diagnostické a měřicí metody a vědecké přístroje a snímače. Kromě základního výzkumu, který je středobodem našeho úsilí, předáváme naše znalosti společnosti tím, že vzděláváme budoucí vědce, probouzíme ve veřejnosti povědomí o vědě a aplikujeme výsledky našeho výzkumu v průmyslovém prostředí a ve veřejném sektoru, abychom iniciovali inovace v různých oblastech techniky. Abychom dosáhli co nejlepších výsledků, podporujeme nadšení, motivaci a důvěru našich zaměstnanců uplatňováním zásad Evropské charty pro výzkumné pracovníky a neustálým obohacováním naší strategie lidských zdrojů pro pracovníky ve výzkumu.

 

Mise v praxi

Mise slouží jako hodnotově orientovaný doplněk oficiální zřizovací listiny ústavu. Zatímco zřizovací listina je formální, administrativní dokument, který definuje naše právní postavení, organizační strukturu, statutární činnosti, povolené výzkumné obory a regulační omezení, mise vyjadřuje naši identitu a hlavní účel ústavu – jeho vědeckou DNA.

Tím, že definuje, proč provádíme výzkum, jaké metodiky používáme, komu sloužíme a jak podporujeme naše zaměstnance, stanovuje mise čtyři základní pilíře naší činnosti:

1. Pilíř I – Vědecké zaměření: Provádění víceoborového výzkumu zaměřeného na aplikovanou a technickou fyziku a mechaniku.
2. Pilíř II – Druh výzkumu: Základní výzkum řízený zvídavostí jako naše hlavní poslání – toto je určující rys naší identity v rámci Akademie věd ČR, který nás odlišuje od účelově orientovaných nebo čistě aplikovaných výzkumných organizací či výzkumných infrastruktur.
3. Pilíř III – Společenský dopad: Přenos vědeckého pokroku do společnosti prostřednictvím vyššího vzdělávání, osvěty veřejnosti a přímého uplatnění v průmyslovém prostředí a ve veřejném sektoru.
4. Pilíř IV – Lidské zdroje a pracovní kultura: Pěstování podpůrného pracovního prostředí zaváděním Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Strategie lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky (HRS4R).

Tyto čtyři pilíře nezůstávají pouhými abstraktními principy, ale přímo formují naše interní postupy a každodenní provozní procesy, jak ukazují následující praktické příklady.

Pilíř I: Vědecké zaměření

V souladu s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky se naši vědci těší svobodě vědeckého bádání – včetně svobody definovat výzkumné otázky, zvolit metodiky a zkoumat inovativní myšlenky. Jak však Charta výslovně uznává, tato svoboda není absolutní a funguje v rámci vymezených manažerských, právních a provozních hranic. Klíčovou provozní hranicí je v našem ústavu naše statutární vědecké zaměření: bádání poháněné zvídavostí musí být prováděno v rámci našich pověřených oborů a výzkumní pracovníci by měli svůj výzkum sladit s naším primárním posláním.

Následující vnitřní záruky zajišťují, že naše výzkumná témata respektují jak vědeckou svobodu, tak naše vědecké zaměření:

Ověření zaměření u externích grantových návrhů

Praktická aplikace pilíře I se přímo projevuje v povinném schvalovacím procesu pro všechny externí grantové přihlášky. Aby bylo zajištěno, že témata grantových návrhů zapadají do vědeckého zaměření ústavu, provádíme dvoustupňové ověření:

1. Předběžné schválení záměru: Před sepsáním úplného návrhu musí navrhovatel projektu předložit projektový záměr popisující předběžné téma, hlavní cíle a spolupracující partnery. Přímý nadřízený, zástupce ředitele pro vědu a výzkum a zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz záměr posoudí a ověří, zda navrhované téma spadá do definovaných výzkumných oblastí ústavu.
2. Konečné schválení zaměření Radou pracoviště: Jakmile je konečný text grantového návrhu připraven, musí být předložen Radě pracoviště. Rada provede závěrečné posouzení, aby zajistila, že návrh je v souladu s posláním a vědeckou orientací ústavu, než bude oficiálně odeslán grantové agentuře/poskytovateli.

Strategické zaměření interních projektů

Komise pro interní projekty ústavu (jmenovaná každoročně ředitelem) hodnotí návrhy pilotních projektů a projektů rozvoje infrastruktury v souladu s vnitřními předpisy pro interní projekty. Předpis výslovně požaduje, aby všechna témata návrhů odpovídala portfoliu vědeckých oborů vymezených zřizovací listinou a Dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace (DKRVO), kterou ústav každých pět let připravuje a předkládá Akademii věd ČR.

Pilíř II: Druh výzkumu

Následující vnitřní mechanismy aktivně posilují a chrání primární zaměření ústavu na základní výzkum:

Systém interních projektů

Podle vnitřních předpisů se výzvy k podávání interních projektů dělí na dvě odlišné kategorie: projekty rozvoje infrastruktury a interní výzkumné projekty (tzv. „pilotní projekty“). Zatímco infrastrukturní projekty budují technologickou kapacitu, pilotní projekty jsou striktně zaměřeny na základní vědecký výzkum a pilotní bádání.

Financování interních projektů typu Post-GAČR

Od ledna 2026 mohou výzkumní pracovníci žádat o interní financování výzkumu nazvané „projekty Post-GAČR“. Na podporu dosáhnou nepodpořené návrhy základního výzkumu předložené Grantové agentuře České republiky (GA ČR) (standardní projekty, mezinárodní projekty či projekty na principu Lead Agency), které se umístily v horních 25 % hodnocených návrhů. V zájmu snížení administrativní zátěže uchazeči nepodávají nový projektový návrh, ale jednoduše doloží oficiální hodnoticí protokol GA ČR. Přibližně 50 % celkového rozpočtu interních projektů je alokováno právě na tyto Post-GAČR projekty, přičemž jsou přidělovány striktně podle pořadí v hodnocení GA ČR až do vyčerpání vyčleněných prostředků. Toto schéma poskytuje klíčové překlenovací financování vysoce kvalitním návrhům základního výzkumu, které nedosáhly na národní financování výhradně kvůli rozpočtovým omezením grantové agentury.

Cílené zaměření pilotních projektů

Kromě financování Post-GAČR vnitřní předpisy výslovně stanoví, že pilotní projekty jsou primárně určeny k podpoře: i) pokročilého pilotního výzkumu a ii) nezávislého výzkumu doktorandů a začínajících vědeckých pracovníků, což jim umožňuje budovat si vlastní výzkumné profily nezávisle na grantech velkých týmů.

Uplatnění principů CoARA při hodnocení výzkumných pracovníků

Během povinných atestací výzkumných pracovníků uplatňuje atestační komise principy v souladu s Akčním plánem CoARA Akademie věd ČR na období 2024–2027. Hodnocení upřednostňuje kvalitativní posouzení a vnitřní vědeckou hloubku před čistým objemem výstupů. Výzkumní pracovníci vyzdvihují maximálně tři klíčové vědecké výsledky – z nichž každý může být podpořen několika výstupy – k přímému odbornému posouzení (peer review) komisí. Tím, že ústav přímo hodnotí vědeckou podstatu vybraných prací spolu se správně interpretovanými kvantitativními metrikami (namísto posuzování kvality pouze na základě prestiže časopisu), aktivně chrání a oceňuje výzkum poháněný zvídavostí, který usiluje o hluboké vědecké průlomy namísto velkého počtu publikací přírůstkových pokroků.

Pilíř III: Společenský dopad

Osvěta veřejnosti a popularizace vědy

Praktická aplikace pilíře III se názorně projevuje pravidelným dialogem s veřejnosti. Ústav pořádá a podporuje:

• Dny otevřených dveří: Každý podzim v rámci Týdne Akademie věd ČR otevírá ústav své prostory studentům, rodinám a zájemcům o vědu formou komentovaných prohlídek laboratoří, živých ukázek pokusů a odborných přednášek pro veřejnost.
• Veletrh vědy: Ústav se každoročně účastní této celorepublikové akce a prezentuje své výsledky výzkumu a technologické aplikace širší veřejnosti poutavou a přístupnou formou. Ústav každý rok reprezentují jeden až tři výzkumné týmy, což zajišťuje, že se postupně představí celé naše tematické spektrum.

Ocenění společenského přínosu výzkumných pracovníků

Aby bylo zajištěno, že přenos znalostí, vzdělávání, popularizace vědy a služba ústavu jsou aktivně oceňovány a nejsou považovány za druhořadé úkoly, integruje atestační proces společenský dopad do hodnocení výkonu pracovníků. Konkrétně interní metodika pro atestace výzkumných pracovníků, aktualizovaná v květnu 2026, obsahuje referenční příručku s typickými kompetencemi a aktivitami jednotlivých kvalifikačních stupňů. Strukturuje kompetence pracovníků do základních vědeckých oblastí (publikační aktivita a vědecké výstupy, příprava projektů a účast na nich a postavení a aktivity ve vědecké komunitě) a doplňkových činnosti:

• Výuka (přednášení a vedení studentů)
• Společenský přínos (popularizace vědy, transfer znalostí, komercializace a příspěvek k tvorbě veřejných politik)
• Služba ústavu a Akademii věd ČR (působení v radách, komisích nebo poradních orgánech)

Začleněním těchto širších kompetencí vedle tradičních vědeckých výstupů atestační proces formálně uznává a oceňuje přínos každého výzkumného pracovníka k pilíři III mise ústavu.

Pilíř IV: Lidské zdroje a pracovní kultura

Praktická aplikace tohoto pilíře se odráží v dlouhodobém závazku ústavu udržovat ocenění HR Excellence in Research Award Evropské komise. Ústav aktivně implementuje svůj aktualizovaný akční plán HRS4R na období 2026–2029 jako klíčový nástroj pro prosazování trvalé změny institucionální kultury a vytváření otevřeného, podpůrného pracovního prostředí v souladu s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky.

 

Zpět na hlavní stránku HR Award