Dne 4. října 2023 se v Ústavu termomechaniky AV ČR uskutečnil seminář výzkumného programu Udržitelná energetika Strategie AV21. Tento výzkumný program pro roky 2022–2026 je společným mezioborovým úsilím 14 ústavů Akademie věd ČR a 10 partnerských pracovišť. Seminář se zaměřil na čtyři z celkových osmi výzkumných témat, kterým se výzkumný program věnuje:
- vodíkové technologie
- pokročilé technologie pro jadernou fúzi
- udržitelná energetika a společnost
- oběhové hospodářství v energetice
Tomáš Němec z Ústavu termomechaniky a jeho kolegové informovali o perspektivách a závazcích v oblasti využívání vodíkových technologií ve světě, v Evropské unii i v České republice a přednesli sérii odborných příspěvků zaměřených na nejrůznější aspekty využití vodíku – výzkum reakčních mechanizmů ve vodíkových zařízeních, vývoj 3D a nanostrukturních materiálů, polymerních membrán a funkčních vrstev pro vodíkové palivové články a elektrolyzéry, výzkum materiálů pro skladování vodíku a výzkum degradace materiálů potrubních systémů pro budoucí přepravu vodíku v plynárenské distribuční soustavě.
Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu vysvětlil současné základní směry výzkumu a vývoje technologií pro jadernou fúzi (zařízení využívající magnetické udržení vysokoteplotního plazmatu vs. inerciální udržení) a představil základní rysy projektu mezinárodního experimentálního reaktoru ITER a některých dalších mezinárodních projektů. Následně představil zařízení na principu tokamaku aktuálně budované v Ústavu fyziky plazmatu a související výzkumné aktivity, zejména vývoj pokročilých materiálů pro fúzní reaktory, senzorů magnetického pole a supravodičů HTS a výzkum termodynamiky fúzních elektráren.
V dalším bloku představili Martin Ďurďovič a Marta Kolářová ze Sociologického ústavu AV ČR aktivity a výstupy z výzkumu sociálních aspektů transformace energetiky. Mezi nejzajímavější výstupy patří publikace o udržitelnosti, mediálním diskursu v České republice na téma energetické transformace, výzkum vnímání Zelené dohody pro Evropu v českém mediálním a veřejném prostoru či průzkumy veřejného mínění v oblasti energetiky. Zazněly také informace o připravovaných aktivitách zaměřených například na názory veřejnosti na malé modulární jaderné reaktory, obnovitelné zdroje, důležitost energetické bezpečnosti či postoje k jaderné energetice.
Posledním tématem semináře bylo oběhové hospodářství v energetice, v rámci kterého přednesl Pavel Straka z Ústavu struktury a mechaniky hornin odborný příspěvek na téma zpracování odpadních plastů a pryží pro další surovinové a energetické využití. Vyvíjené technologie jsou koncipovány na zpracování těchto odpadů ve velkém měřítku a na produkty s vysokou užitnou hodnotou.
Další seminář se uskuteční na podzim roku 2024 a bude se věnovat tématu obnovitelných zdrojů a decentralizované energetiky, skladování energie, aktuálními výzvami jaderné energetiky se štěpnými reaktory a ekonomickými aspekty transformace energetiky.
