Po dvouletém statečném boji s těžkou nemocí nás dne 21. 7. 2025 ve věku 61 let navždy opustil doc. Ing. Martin Luxa, Ph.D.
Doc. Martin Luxa vystudoval v letech 1983-1988 Fakultu Strojní ČVUT v oboru Letadlová technika. Studium zakončil obhajobou diplomové práce „Vliv nerovnoměrnosti rozteče statorových turbínových lopatek na aerodynamické charakteristiky mříže“ a poté v roce 2006 tamtéž obhájil v oboru Mechanika tekutin a termomechanika disertační práci „Proudění v radiální turbínové mříži při vysokých rychlostech“. V roce 2018 úspěšně zakončil habilitační řízení obhajobou práce zabývající se vysokorychlostním prouděním stlačitelné tekutiny v posledním stupni parní turbíny velkého výkonu.
Od roku 1986 byl zaměstnancem Ústavu termomechaniky AV ČR, kde v letech 2004 – 2023 působil jako vedoucí Laboratoře vnitřních proudění a dále v letech 2011 – 2023 jako vedoucí oddělení Dynamiky tekutin. Během svého působení v ústavu se významně zasloužil o technický a personální rozvoj Laboratoře vnitřních proudění v Novém Kníně, kde mimo jiné stál za návrhem a realizací modulárního aerodynamického tunelu, který se dodnes intenzivně využívá.
Byl řešitelem mnoha projektů základního i aplikovaného výzkumu. Ve své odborné práci se zaměřoval převážně na experimentální výzkum vysokorychlostního proudění stlačitelné tekutiny v turbínových lopatkových mřížích užitím optických refrakčních metod měření. Zkoumal jevy vznikající v supersonickém proudovém poli a jejich vliv na aerodynamické charakteristiky lopatkových mříží. Ve spolupráci s nynějším podnikem Doosan Škoda Power a.s. významně přispěl k návrhům dlouhých rotorových lopatek pro poslední stupně parních turbín velkého výkonu, díky nimž došlo k významnému zvýšení efektivity produkce elektrické energie nejen v JE Temelín. Byl autorem či spoluautorem mnoha odborných publikací, funkčních vzorků nebo užitných vzorů.
Od roku 2014 každoročně organizoval Aerodynamický seminář v Novém Kníně, jehož odborná část si získala renomé mezi odborníky z akademického prostředí i průmyslu. Aktivně působil v mezinárodním organizačním výboru symposia ISAIF (International Symposium on Aerothermodynamics of Internal Flows).
Vedle vědecké práce se věnoval také výuce a výchově studentů. V letech 2011-2019 působil jako vědecký pracovník na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2015 vyučoval na Ústavu technické matematiky Fakulty strojní ČVUT v Praze předmět Modelování proudění. Od roku 2019 byl členem vědecké rady Strojní fakulty Technické univerzity v Liberci.
Byl organizátorem mnoha výstav, a to jak výstav uměleckých děl jeho paní Marie, tak i výstav s vědeckým zaměřením. Připomeňme například výstavu Aerodynamika pro teplo a světlo domovů, která se konala na Prezidiu akademie věd v roce 2014, či výstavu Nisi videro … non credam. (Dokud neuvidím … neuvěřím) s fotografiemi zviditelněného proudění na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v roce 2017. Zejména první jmenovaná výstava sklidila velký ohlas.
Martin byl vysoce vnímavý k potřebám nejbližších spolupracovníků a měl hluboké sociální cítění. K lidem kolem sebe vždy přistupoval s respektem a laskavostí. Svým kolegům byl oporou a inspirací. Byl hluboce věřící a velmi si zakládal na své rodině.
Bude nám moc chybět.